Já zajisté vcházím v smlouvu svou s vámi, i s semenem vaším po vás,
A ja evo postavljam zavet svoj s vama i s vašim semenom nakon vas,
Protož utvrzuji smlouvu svou s vámi, že nebude vyhlazeno více všeliké tělo vodami potopy; aniž bude více potopa k zkažení země.
Postavljam zavet svoj s vama, te odsele neće nijedno telo poginuti od potopa, niti će više biti potopa da zatre zemlju.
Jemužto řekl Bůh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu věčnou, i s semenem jeho po něm.
I reče Bog: Zaista Sara žena tvoja rodiće ti sina, i nadećeš mu ime Isak; i postaviću zavet svoj s njim da bude zavet večan semenu njegovom nakon njega.
A když dokonal Bůh řeč svou s ním, vstoupil od Abrahama.
I Bog izgovorivši otide od Avrama gore.
Tedy vstavši, odešla, a sňavši rouchu svou s sebe, oblékla se v šaty své vdovské.
Posle ustavši Tamara otide i skide pokrivalo sa sebe i obuče udovičko ruho.
A uslyšel Bůh naříkání jejich, a rozpomenul se Bůh na smlouvu svou s Abrahamem, Izákem a Jákobem.
A posle mnogo vremena umre car misirski; i uzdisahu od nevolje sinovi Izrailjevi i vikahu; i vika njihova radi nevolje dodje do Boga.
I řekl: Nepřistupuj sem, szuj obuv svou s noh svých; nebo místo, na kterémž ty stojíš, země svatá jest.
A Bog reče: Ne idi ovamo. Izuj obuću svoju s nogu svojih, jer je mesto gde stojiš sveta zemlja.
K tomu utvrdil jsem smlouvu svou s nimi, že jim dám zemi Kananejskou, zemi putování jejich, v níž pohostinu byli.
I učinih zavet svoj s njima da ću im dati zemlju hanansku, zemlju u kojoj behu došljaci, u kojoj življahu kao stranci.
I řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci Aronovi: Vztáhni ruku svou s holí svou na řeky, na potoky a na jezera, a vyveď žáby na zemi Egyptskou.
I reče Gospod Mojsiju: Kaži Aronu: Pruži ruku svoju sa štapom svojim na reke i na potoke i na jezera, i učini nek izadju žabe na zemlju misirsku.
Kteříž učinili tak. Nebo vztáhl Aron ruku svou s holí svou, a udeřil prach země. I byly stěnice na lidech i hovadech; všecken prach země obrátil se v stěnice ve vší zemi Egyptské.
I učiniše tako: Aron pruži ruku svoju sa štapom svojim, i udari po prahu na zemlji, i postaše uši po ljudima i po stoci, sav prah na zemlji pretvori se u uši po celoj zemlji misirskoj.
Nebo byl řekl Hospodin Mojžíšovi: Mluv synům Izraelským: Vy jste lid tvrdé šíje; jakž jen jedinou vstoupím mezi vás, zahladím vás. Protož již, slož okrasu svou s sebe, a zvím, co učiniti mám s tebou.
Jer Gospod reče Mojsiju: Kaži sinovima Izrailjevim: Vi ste narod tvrdovrat; doći ću časom usred tebe, i istrebiću te; a sada skini nakit svoj sa sebe, i znaću šta ću činiti s tobom.
Nebo obrátím tvář svou k vám, a dám vám zrůst, a rozmnožím vás, a utvrdím smlouvu svou s vámi.
I obratiću se k vama, i učiniću vam da rastete, i umnožiću vas, i utvrdiću zavet svoj s vama.
Tedy rozpomenu se na smlouvu svou s Jákobem, a na smlouvu svou s Izákem, i na smlouvu svou s Abrahamem rozpomenu se; také i na tu zemi pamětliv budu.
Tada ću se opomenuti zaveta svog s Jakovom, i zaveta svog sa Isakom, i zaveta svog sa Avramom opomenuću se, i zemlje ću se opomenuti.
A však i tak, když by v zemi nepřátel svých byli, nezavrhl bych jich, a nezošklivil jich sobě, abych je měl do konce zkaziti, a zrušiti smlouvu svou s nimi; nebo já jsem Hospodin Bůh jejich.
A zato ni onda kad budu u zemlji neprijatelja svojih neću ih povrći niti ću tako omrznuti na njih da ih potrem i raskinem zavet svoj sa njima; jer sam ja Gospod Bog njihov.
Tedy odpověděl kníže vojska Hospodinova k Jozue: Szuj obuv svou s noh svých, nebo místo, na němž stojíš, svaté jest.
A vojvoda vojske Gospodnje reče Isusu: Izuj obuću s nogu svojih, jer je mesto gde stojiš sveto.
Smlouva jest mezi mnou a mezi tebou, mezi otcem mým a mezi otcem tvým. Aj, teď posílám tobě dar, stříbro a zlato; jdi, zruš smlouvu svou s Bázou králem Izraelským, ať odtrhne ode mne.
Vera je izmedju mene i tebe, izmedju oca tvog i oca mog; evo šaljem ti dar, srebro i zlato; hajde, pokvari veru koju imaš sa Vasom carem Izrailjevim, eda bi otišao od mene.
A milostiv jsa jim Hospodin, slitoval se nad nimi, a popatřil na ně, pro smlouvu svou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem, a nechtěl jich zahladiti, aniž zavrhl jich od tváři své až do tohoto času.
Ali se Gospodu sažali za njima i smilova se na njih i pogleda na njih zaveta radi svog s Avramom, Isakom i Jakovom, i ne hte ih istrebiti i ne odvrže ih od sebe dosada.
Smlouva jest mezi mnou a mezi tebou, mezi otcem mým a mezi otcem tvým. Aj, posílámť teď stříbro a zlato, jdi, zruš smlouvu svou s Bázou králem Izraelským, ať odtrhne ode mne.
Vera je izmedju mene i tebe, izmedju oca mog i oca tvog, evo šaljem ti srebra i zlata, hajde pokvari veru koju imaš sa Vasom carem Izrailjevim, eda bi otišao od mene.
Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
I opomenu se zaveta svog s njima, i pokaja se po velikoj milosti svojoj;
Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
Pruži ruku svoju s visine, izbavi me i izvadi me iz vode velike, iz ruku tudjinaca,
Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Raspravi stvar svoju s bližnjim svojim, ali tudje tajne ne otkrivaj,
Když dá slyšeti Hospodin hlas důstojnosti své, a ukáže vztaženou ruku svou s hněvem prchlivosti a plamenem ohně sžírajícího, an vše rozráží i přívalem i kamenným krupobitím.
I Gospod će pustiti da se čuje slava glasa Njegovog, i pokazaće kako maše rukom svojom s ljutim gnevom i plamenom ognjenim koji proždire, s rasapom i sa silnim daždem i s gradom.
Synu člověčí, chléb svůj s strachem jez, a vodu svou s třesením a s zámutkem pí,
Sine čovečji, hleb svoj jedi prezajući i vodu svoju pij drhćući i brinući se.
A však rozpomenu se na smlouvu svou s tebou ve dnech mladosti tvé, potvrdím, pravím, tobě smlouvy věčné.
Ali ću se ja opomenuti zaveta svog koji sam učinio s tobom u vreme mladosti tvoje, i utvrdiću ti večan zavet.
A tak utvrdím smlouvu svou s tebou, i zvíš, že já jsem Hospodin,
I ja ću utvrditi zavet svoj s tobom, i poznaćeš da sam ja Gospod,
Tam Elam i všecko množství jeho vůkol hrobu tohoto. Všickni ti neobřezanci byvše zbiti, padli od meče, a sstoupili do zpodních míst země, kteříž pouštívali strach svůj v zemi živých. Jižť nesou potupu svou s těmi, kteříž sstupují do jámy.
Onde je Elam i sve mnoštvo njegovo oko njegovog groba; svi su pobijeni, pali od mača, koji sidjoše neobrezani na najdonji kraj zemlje, koji zadavahu strah zemlji živih; i nose sramotu svoju s onima koji silaze u jamu.
Tam knížata půlnoční strany všickni napořád, i všickni Sidonští, kteříž sstoupí k zbitým, s strachem svým, za svou moc stydíce se, a ležeti budou ti neobřezanci s zbitými mečem, a ponesou potupu svou s těmi, kteříž sstupují do jámy.
Onde su svi knezovi severni i svi Sidonci, koji sidjoše k pobijenima sa strahom svojim, stideći se sile svoje; i leže neobrezani s onima koji su pobijeni mačem, i nose sramotu svoju s onima koji sidjoše u jamu.
V den krále našeho k nemoci jej přivodí knížata láhvicí vína; vztahuje ruku svou s posměvači.
Na dan cara našeg razboleše se knezovi od meha vina, i on pruži ruku svoju podsmevačima.
0.22298312187195s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
A ja evo postavljam zavet svoj s vama i s vašim semenom nakon vas, 